Výstava 400. let od smrti čtrnácti pražských mučedníkůV ambitu kláštera Panny Marie Sněžné probíhá významná výstava. Shodou okolností nás k jejímu uspořádání vedly především dva důvody. Prvním je už v titulu zmíněné kulaté výročí 400. let od události, která natrvalo poznamenala přinejmenším dějiny kostela a kláštera Panny Marie Sněžné a dějiny české františkánské provincie. V pohnutém závěru vlády císaře Rudolfa II. se odehrál zvláštní konflikt, po němž si císař stále více tlačený na vedlejší kolej mnoho sliboval, ale ve skutečnosti znamenal jeho konec vlády a definitivní pád. Střet, známý většinou jako „vpád Pasovských“, uvedl do pohybu celou řadu sil a změn. Vpád žoldnéřského vojska měl podle bláhových nadějí posílit pozici Rudolfa na jedné straně, a pozici katolíků v Praze a v Čechách, vyvolal v převážně protestantské Praze odpor a pobouření. Jedním dramatickým a smutným důsledkem bylo to, že dezorientovaný a podrážděný lid se vydal 15. února 1611 městem a plenil kláštery. Nejtvrději toto plenění postihlo právě klášter Panny Marie Sněžné, kde bylo celé přítomné osazenstvo vybito. Čtrnáct zabitých františkánů, ve velké většině nedávno přišedších příslušníků různých národů Evropy, bylo pak připomínáno s úctou a brzy se v katolickém prostředí objevily snahy o jejich blahořečení. S tím souvisí druhý důvod uspořádání výstavy: byla jím zpráva od generálního postulátora našeho františkánského řádu, který má v Římě na starosti kauzy blahořečení a svatořečení. Ten nám poslal list, v němž sděluje, že proces blahořečení čtrnácti pražských mučedníků se na jaře posune do další a – dalo by se říci - klíčové fáze. Kauzu bude na jaře v Římě projednávat komise teologů Kongregace pro svatořečení. Pokud se jednohlasně vysloví ve prospěch blahořečení, postoupí proces do závěrečné fáze, tj. ke komisi kardinálů a k papeži. Poměrně složitý průběh procesu blahořečení obnoveného po roce 1990 zatím vrcholil v Římě nejdříve roku 2004 publikováním tzv. Positio super Martyrio, obsáhlého spisu, který je podkladem pro jednání komisí. Zhruba v téže době proces hodnotila první komise Kongregace pro svatořečení, komise historiků. Poté se až do letošního roku čekalo na další postup. Pokud dojde k blahořečení, bude to událost nejen regionálního významu, ale bude se to týkat minimálně celé české církve, ovšem událost má díky svým historickým okolnostem přesah do celé společnosti. Výstava chce představit událost vyplenění kláštera Panny Marie Sněžné nejprve v širším dějinném a náboženském kontextu, v další části budou připomenuty počátky obnovení kostela a kláštera Panny Marie Sněžné, z nichž zůstaly na počátku 17. století jen ruiny. Další části už se budou věnovat přímo pasovskému vpádu do Čech, do Prahy a reakci davu s pleněním klášterů. U Panny Marie Sněžné bude zachycen příběh přítomných bratří. Poslední část stručně mapuje dochované doklady úcty k čtrnácti pražským mučedníkům a uvádí některé zmínky v literatuře. Připomenuty budou i příznačné postavy, známé spíše z jiných událostí té doby, staly se však nečekanými aktéry i tohoto příběhu, jako byl Rudolfův maršál Kryštof Russworm nebo kat Jan Mydlář. Pro veřejnost je výstava otevřena od 14. ledna a byla prodloužena do 20. března 2011, denně 10-18 hod. srdečně Vás zve br. Regalát, kurátor výstavy
|