Rozhovor s bratrem Vojtěchem, OFMOtče, můžu se Vás nejprve zeptat na Vaše celé jméno? Na prvém místě bych chtěl připomenout našemu bratru, že já nejsem žádný otec, ale jsem také bratr. A sice Vojtěch, křestním jménem Jan a příjmením Marek. Kdy a kde jste se narodil? No to si ještě pamatuju. To bylo 9. října 1924 ve Štramberku na Moravě. A z jaké jste pocházel rodiny, kolik jste měl sourozenců, a jestli můžete říct něco o vaší rodině. Jaká tam byla výchova, jestli tam byla přísná výchova, jak probíhalo vaše dětství... U nás v rodině bylo celkem 7 dětí. Jinak jsme žili skromně. Tatínek byl kamenářem, čili pracoval v lomu, vápencovém, který u nás existoval tenkrát. Prošel jsem základní školou, to tenkrát byla obecná a potom měšťanka, a hned na konci té poslední třídy přišel ten 38. ročník, kdy jsme byli zabráni do Sudet. Na konci reálky? Ne, na konci měšťanky. Já jsem chodil normálně do školy obecná a měšťanka. To je dneska základní škola. No a po škole jsem uvažoval co dělat, tady jsem právě cítil, že ne já jsem si něco hledal nebo vyvoloval, ale že mě přímo tak nějak přitláčel vždycky sám Bůh. Že mi ukázal cestu, třeba přál jsem si jít do kláštera a sestra mi ukázala cestu, nasměrovala mě k františkánům. Takže jsem byl přijatý páterem Janem Evangelistou Urbanem, tenkrát byl provinciálem, a poslal mě do prvního kláštera do Votic, jako kandidáta, do Votic. otevřit celý rozhovor v aplikaci MS Word - 103 kB |