List k zahájení oslav 2005Milí bratři a sestry, Pán ať vám daruje pokoj! Dne 8. prosince minulého roku jsem vám v listu představil projekt Milost počátků, schválený generálním definitoriem, k oslavám 800. výročí založení řádu. Dnes vás oslovuji opět, abych vám sdělil, že den 29. říjen 2005 bude oficiálním zahájením oslav. Generální definitorium zvolilo toto datum za začátek první etapy projektu, která potrvá po celý rok 2006, neboť se kryje s dobou konání Mezinárodního kongresu magistrů noviců OFM, slaveného během měsíce října v Porciunkule. Při tomto zahájení jsou plánovány dva momenty. Večer 28. října se bude konat pouť z baziliky svaté Kláry (Assisi) - kde sestry klarisky střežily po celá staletí kříž ze San Damiana, před nímž se mnohokrát modlil svatý František – do kostela San Damiano, kde proběhne modlitební vigilie. Dne 29. října v 10.30 bude v bazilice Panny Marie Andělské slavnostní eucharistická bohoslužba, na jejímž závěru bude přítomným bratřím odevzdána reprodukce kříže ze San Damiana, jak to navrhuje projekt Milost našich počátků. Spolu s členy generálního definitoria budou na obou oslavách všichni účastníci 2. Kongresu magistrů noviců OFM, při jehož příležitosti jsou v Assisi. Všichni bratři a sestry budou vítáni na těchto slavnostech, zvláště na slavení eucharistie 29. října. Jsem si samozřejmě vědom, že v tento den budou moci být fyzicky přítomni v Assisi jen nemnozí kvůli velkým vzdálenostem, ale všechny (bratry a sestry) žádám o modlitbu za dobrý vstup do výročí. Všechny ministry a kustody pak žádám, aby ve svých entitách uspořádali zvláštní slavení k začátku této první etapy výročí, jak to předpokládá projekt Milost našich počátků. Jak dobře víte, tato etapa se soustřeďuje na téma rozlišování. Stále, ale zvláště během roku 2006, jsme vybízeni k provádění hluboké analýzy (v etymologickém smyslu slova rozlišování - discernimento) situace, v níž se nacházíme, jak na úrovni osobní, tak instituční, abychom zvolili to, co je dobré podle Boží vůle, a abychom opět přijali kriteria evangelia a naší formy života, kterou jsme slíbili věrně zachovávat v den svých slibů. Tak budeme moci dospět k pravdivému plánu osobního i společného života, cíli roku 2007, s nímž dojdeme k radostnému slavení daru našeho povolání, cíle plánovaného pro rok 2008-2009. Aby nás analýza/rozlišování vedla k hluboké obnově našeho života a poslání, jež je konečným cílem této analýzy/rozlišování, její uskutečnění musí vycházet z víry, v postoji poslušného naslouchání Pánově inspiraci. V tom ohledu vám připomínám několik prostředků, které jsou v tomto roce výsadní jak v životě osobním, tak v bratrském společenství. Modlitba zelenáModlitba delší, bez (sledování) hodinek, „afektivní“ jako byla modlitba Františkova (srov. 2Cel 95). Modlitba „závazná“, skrze niž je možné porozumět, že Bůh žehná (v italštině = dobro-řečí) naším volbám (srov. Gen 32,27). Pozorné naslouchání Božímu slovu.Naslouchání moudré a tázavé, které nás vede k přijetí Slova jako výživy pro život a každodenní cestu. Naslouchání, které nás vede k poslušnosti, k otevřenosti bez podmínek a k plné připravenosti pro požadavky Slova, takže můžeme říci jako sv. František: „To chci, to žádám, to celým srdcem toužím dělat“ (1Cel 22). Naslouchat všemu, co říká a žádá církev, jako Menší bratři a zasvěcené osoby.Církev, kterou chceme milovat, jako ji miloval František (srov. Řeh 12,4; Závěť 5), je životním prostorem, v němž jako Menší bratři toužíme žít evangelium (srov. GK 1,1). Je proto nezbytné naslouchat jí v postoji „poslušnosti lásky“ (Nap 3). Naslouchání všemu, co říká a žádá František.Slíbili jsme, že budeme „následovat neustále Krista, ve světě naší doby, podle způsobu života sv. Františka a Řehole“ (GK 126). To od nás vyžaduje uctivé a srdečné naslouchání našemu otci a bratru, Chudému z Assisi, abychom svůj život uspořádali podle jeho formy života (srov. GK 6,2) a zachovávali stále život a Řeholi Menších bratří (srov. GK 5,2). Naslouchání Pánu ve znameních času (srov. Lk 12,56).Pán se nás jejich prostřednictvím ptá a volá nás, abychom dali odpověď jako Menší bratři. V tomto období milosti, jež právě začínáme, nás Pán zve, abychom naslouchali jeho hlasu v dějinných událostech a spatřili jeho stále působící přítomnost. Jak nám připomíná závěrečný dokument generální kapituly z roku 2003, znamení času vyžadují od nás „rozpoznávání, čtení, výklad a hodnocení na rovině osobní i bratrského společenství“ (Pán vám uděl pokoj 6). Pro nás, Menší bratry, se má rozlišování a naslouchání odehrávat jistě na rovině osobní, ale i v dialogu s bratry. Proto žádám od každého bratra, aby upřednostňoval ve svém životě delší momenty usebrání a setkání se sebou samým (moratorium) a stále znovu si kladl otázku: „Pane, co chceš, abych udělal?“, tak jak to dělal František přesně před osmi sty lety. Žádám pak ministry, kustody a kvardiány, aby naplánovali a podporovali všechny druhy setkávání, která umožní bratrskou reflexi, jak na rovině místní, tak provinční, při nichž se všichni budou cítit puzeni k otázce: „Co máme dělat, bratři?“ (Sk 2,37) a při nichž – ve velmi rodinném prostřední (srov. NepŘeh 6,7-8) – bude možná klidná a bratrská konfrontace, jež nás co nejvíce přiblíží k realitě situací, které máme rozebrat, abychom došli k pochopení toho, co se líbí Pánu a je dobré pro bratrské společenství. Svatodušní kapitula 2003 nám připomínala naléhavost „přijetí Ducha“, „nového zrození“ a abychom „neuhlazovali prorocká slova evangelia a nepřizpůsobovali se pohodlnému stylu života“ (Pán vám uděl pokoj 2). Pán nám nabízí tento čas milosti, tuto příhodnou příležitost k našemu obrácení. Dokažme ji přijmout jak na rovině osobní, tak bratrského společenství. A nakonec prosím všechny, aby se modlili za plody této první etapy 800. výročí touto nebo jinými modlitbami: Nejvyšší, slavný Bože,zatímco se chystáme oslavit milost počátků, chceme hledět k Františkovi a Kláře, k bratřím a sestrám, kteří nás předešli. Pro ně a pro veškeré dobro, které bylo vylito na náš řád a na naši rodinu během těchto osmi set let dějin a milosti, veškerá čest a sláva tobě, jenž jsi dobro, veškeré dobro, nejvyšší dobro (srov. ChvBN 3). Chceme zároveň s odvahou napodobit Františkovu tvořivost a svatost (srov. VC 37); chce si připomínat a vyprávět velké dějiny našeho bratrského společenství, ale především toužíme psát část dějin, která je na nás; chceme opěvovat skutky našich předchůdců, ale zvláště se jimi chceme inspirovat, abychom připojili svou část v tomto okamžiku milosti, který nám byl dán (srov. Nap 6); toužíme být připomínkou minulosti, ale především proroctvím budoucnosti (srov. NMI 3). Proto tě prosíme: Osvěť temnoty našeho srdce:
Dej nám přímou víru, jistou naději, dokonalou lásku:
Dej nám rozum a poznání, Pane, abychom učinili tvůj svatý a pravdivý příkaz, abychom tak mohli:
Otče dobrý, učiň, ať si ve škole evangelia osvojíme postoje tvého Syna a učíme se ho věrně následovat. Pane, naše bohatství, ať znovu upevníme svou věrnost tvému evangeliu. Duchu Svatý Utěšiteli, učiň, ať náš řád zachová stále živou a činnou misijní zvěst evangelia. Panno učiněná církví, vypros nám od svého Syna milost, abychom se obrátili k tomu, co je podstatné v naší formě života. Otče a bratře Františku, bdi neustále nad těmito svými dětmi. Amen. Bratrsky, v Římě, 4. října 2005, |