Modlitby sv. Františka



 

Navigace

Chvála ctností | Pozdravení blahoslavené Panny Marie | Chvály Boha Nejvyššího | Požehnání bratru Lvovi | Chvalozpěv stvořená | Chvály před hodinkami | Výzva ke chvále Boha | Výklad modlitby „Otče náš“ | Modlitba před křížem a „Absorbeat“ | O pravé a dokonalé radosti | Hodinky o utrpení Páně

CHVÁLA CTNOSTÍ

František myslí a vyjadřuje se vždy konkrétně, ne abstraktně. S pravou básnickou živostí trubadúra představuje ctnosti jako »Paní«, tak jako je gotika zvěčňovala v kameni ve svých katedrálách.

256
Bud’ pozdravena, královno Moudrosti, Pán tě ochraňuj
tvou svatou sestrou, čistou Prostotou.

Paní svatá Chudobo, Pán tě ochraňuj
tvou svatou sestrou Pokorou.

Paní svatá Lásko, Pán tě ochraňu
tvou svatou sestrou Poslušností.

Vy všechny přesvaté ctnosti, ochraňuj vás Pán,
od kterého vycházíte a přicházíte.

257
Není na celém světě člověka, který by mohl mít jedinou z vás, dokud by neodumřel sám sobě. Kdo má jednu z vás a druhé neuráží, má všecky; a kdo jedinou urazí, nemá žádnou a uráží všecky. A každá z nich zahání neřesti a hříchy.

258
Svatá Moudrost zahání satana se vší jeho zlobou.

Čistá svatá Prostota odhání všechnu moudrost tohoto světa
a zchytralost těla.

Svatá Chudoba zahlazuje všecku žádostivost,
lakotu a starosti tohoto světa.

Svatá Pokora zapuzuje pýchu, všechny syny světa a vše,
co je z tohoto světa.

Svatá Láska utišuje všechna ďábelská a tělesná pokušení
a všechen tělesný strach.
Svatá Poslušnost odráží všecky tělesné a hmotné touhy a udržuje tělo umrtvené, aby poslouchalo ducha i svého bratra, a vede člověka, aby byl poddán všem lidem na tomto světě, a nejen lidem, ale i všem nerozumným a divokým zvířatům, aby s ním mohli dělat, co chtějí, pokud jim to bude dáno shůry, od Pána (srov. Jan 19,11).

POZDRAVENÍ BLAHOSLAVENÉ PANNY MARIE

Tato modlitba tvoří v některých rukopisech druhou část Chvály ctností. Vyjadřuje básnickou formou Františkovo hluboké rozjímání Božího mateřství Marie, srozumitelné i pro nejprostšího člověka.

259
Zdrávas, svatá Paní, přesvatá Královno, Boží Rodičko Maria, Panno učiněná církví a vyvolená od nejsvětějšího Otce z nebes, tebe posvětil svým nejsvětějším milovaným Synem a Duchem Utěšitelem, v tobě byla a jest celá plnost milosti a všechno dobro.

Zdrávas, jeho dome,
zdrávas, jeho stánku,
zdrávas, jeho příbytku,
zdrávas, jeho roucho,
zdrávas, jeho služebnice,
zdrávas, jeho Matko,

260

a buďte pozdraveny, vy všechny svaté ctnosti, které milostí a osvícením Ducha svatého jste vlévány do srdcí věřících, abyste je z nevěřících udělaly věřícími Bohu.

CHVÁLY BOHA NEJVYŠŠÍHO

Tyto Chvály jsou zachovány v rukopise, který napsal sám František pro bratra Lva, a ten k nim připsal: »…Po vtisknutí Kristových ran na svém těle složil tyto chvály… napsal je vlastní rukou, a tak děkoval Pánu za dobrodiní, která mu prokázal.«

261
Ty jsi svatý Pán, jen ty jsi Bůh, jenž dělá zázraky (srov. Žl 77/76,15).
Ty jsi silný.
Ty jsi veliký.
Tys nejvyšší.
Tys všemocný král, Otče svatý, Králi nebe i země.
Tys trojí a jediný, Pán a Bůh, všechno dobro.
Ty jsi dobro, všechno dobro, nejvyšší dobro, Pán a Bůh, živý a pravý.
Tys láska a milování.
Ty jsi moudrost.
Tys pokora.
Tys trpělivost a krása.
Tys jistota.
Ty jsi pokoj.
Tys radost a veselí.
Ty jsi spravedlnost a mírnost.
Tys všechno bohatství, které potřebujeme.
Tys laskavost.
Tys ochránce.
Ty jsi strážce a obhájce.
Ty jsi síla.
Tys osvěžení.
Tys naše naděje.
Tys naše víra.
Tys naše láska.
Tys naše velká sladkost.
Tys náš věčný život, veliký a podivuhodný Pán,
všemohoucí Bůh, milosrdný Spasitel.

POŽEHNÁNÍ BRATRU LVOVI

262
Pán ať ti žehná
a ať je tvou stráží.

Ať nad tebou rozjasní svou tvář
a smiluje se nad tebou.

Ať k tobě obrátí svou tvář
a dá ti svůj mír.

Bratře Lve T Pán ti žehnej (Num 6,24-26).

CHVALOZPĚV STVOŘENÍ

Ve starém rukopise z Assisi stojí úvodem: »To jsou chvály tvorů, které blažený František složil ke chvále a cti Boží, když ležel nemocen u svatého Damiána.«

263
Nejvyšší, všemocný, dobrý Pane,
tobě bud’ chvála, sláva, čest a všechno dobrořečení.

Patří tobě jedinému, Nejvyšší,
a žádný člověk není hoden vyslovit tvé jméno.

Ať tě chválí, můj Pane, všechno, co jsi stvořil,
zvláště pak bratr slunce,
neboť on je den a dává nám světlo,
je krásný a září velkým leskem,
vždyť je, Nejvyšší, tvým obrazem.

Ať tě chválí, můj Pane, sestra luna a hvězdy,
stvořils je na nebi jasné, vzácné a pěkné.

Ať tě chválí, můj Pane, bratr vítr
a vzduch i oblaka, jasná obloha i každé počasí,
kterým živíš své tvory.

Ať tě chválí, můj Pane, sestra voda,
která je velmi užitečná, pokorná, vzácná a čistá.

Ať tě chválí, můj Pane, bratr oheň, kterým osvětluješ noc,
a on je pěkný, příjemný, mocný a silný.

Ať tě chválí, můj Pane, naše sestra matka země,
která nás živí a slouží nám
a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu.

Ať tě chválí, můj Pane, ti, kdo odpouštějí pro tvou lásku
a snášejí nemoci a soužení.

Blaženi ti, kdo je snesou v pokoji, neboť ty,
Nejvyšší, dáš jim korunu.

Ať tě chválí, můj Pane, naše sestra smrt těla,
žádný živý člověk jí nemůže uniknout.

Běda těm, kdo zemřou v smrtelných hříších.

Blaze těm, které nalezne spojeny s tvou nejsvětější vůlí,
neboť druhá smrt jim neublíží.

Chvalte mého Pána, dobrořečte a děkujte mu
a služte mu s velikou pokorou.

CHVÁLY PŘED HODINKAMI

Starý rukopis z Assisi uvádí: »Tyto chvály sestavil náš přesvatý Otec František a modlil se je přede všemi hodinkami denními i nočními a před hodinkami bl. Panny Marie. Začínal ‚Nejsvětější Otče náš, jenž jsi na nebesích‘ se ‚Sláva‘; pak se mají říkat tyto chvály:«

264
Svatý, svatý, svatý je Pán Bůh vševládný (Zj 4,8),
který je, který byl a který přijde.

R. Věčně ho chvalme a oslavujme (Dan 3,57).

Hoden jsi, Pane, náš Bože, aby ti byla vzdávána chvála,
sláva a čest i dobrořečení (Zj 4,11).

R. Věčně ho chvalme a oslavujme.

Hoden je Beránek, který byl zabit,
aby mu byla vzdávána moc a božská důstojnost i moudrost a síla,
čest, sláva i chvála (Zj 5,12).

R. Věčně ho chvalme a oslavujme.

Velebme Otce i Syna se svatým Duchem.

R. Věčně ho chvalme a oslavujme.

Velebte Pána, vy díla Páně.

R. Věčně ho chvalme a oslavujme.

Chvalte našeho Boha všichni, kdo mu sloužíte a kdo se ho bojíte,
malí i velcí (Zj 19,5).

R. Věčně ho chvalme a oslavujme.

Ať ho chválí v jeho slávě nebe i země a všechno tvorstvo na nebi,
na zemi a pod zemí, i moře a co je v něm.

R. Věčně ho chvalme a oslavujme.

Sláva Otci i Synu i Duchu svatému.

R. Věčně ho chvalme a oslavujme.

Jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

R. Věčně ho chvalme a oslavujme.

265
Všemohoucí, nejsvětější, nejvyšší a nejvznešenější Bože, všechno dobro, nejvyšší dobro, celé dobro, který jediný jsi dobrý (Mk 10,18), Tobě chceme vzdát všechnu chválu, všechnu slávu, veškerý dík, všechnu čest, veškeré dobrořečení a vše dobré. Staň se, staň se! Amen.

VÝZVA KE CHVÁLE BOHA

265a
1. Bojte se Boha a vzdávejte mu čest.

2. Hoden je Pán, aby přijal chválu a čest.

3. Všichni, kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho!

4. Buď zdráva, Maria, milostí zahrnutá, Pán s tebou.

5. Chvalte ho nebe i země.

6. Chvalte Hospodina, všechny prameny vod.

7. Chvalte Hospodina, vy děti Boží.

8. Toto je den, který učinil Hospodin,
jásejme a radujme se z něho.

Aleluja, Aleluja, Aleluja! Králi izraelský.

9. Všechno, co má dech, ať chválí Hospodina.

10. Velebte Hospodina, neboť je dobrý,
všichni, kdo toto čtete, velebte Hospodina.

11. Všichni tvorové, dobrořečte Hospodinu.

12. Všichni ptáci nebeští, chvalte Pána.

13. Všechny děti, velebte Hospodina.

14. Jinoši i panny, chvalte Pána.

15. Hoden jest Beránek, ten obětovaný,
přijmout chválu, slávu a čest.

16. Velebena buď svatá Trojice a nerozdílná Jednoto.

17. Svatý Michaeli archanděli, braň nás v boji.

VÝKLAD MODLITBY »OTČE NÁŠ«

Mezi odborníky se dlouho diskutovalo, zda lze »Výklad« připsat sv. Františkovi. Toto téma bylo předmětem zájmu křesťanské literatury v každé době, avšak ve XII. stol. se obzvlášť dostalo do obliby především zásluhou katarů a valdenských. Zdá se, že nejnovější studie, i když nepokročily v otázce datování, potvrdily autentičnost tohoto spisku, současně však také jeho nezávislost na »Modlitbě před hodinkami«.

266
Nejsvětější OTČE NÁŠ: náš Stvořiteli, Vykupiteli, Utěšiteli a Spasiteli!

267
JENŽ JSI NA NEBESÍCH: v andělech a svatých, osvěcuješ je, aby poznali, že ty, Pane, jsi světlo; rozněcuješ je k milování, protože ty, Pane, jsi láska; přebýváš v nich a naplňuješ je štěstím, protože ty, Pane, jsi nejvyšší a věčné dobro, z něhož pochází všechno dobro a bez něhož není žádné dobro.

268
POSVĚŤ SE JMÉNO TVÉ: ať tě jasněji poznáváme, abychom mohli uvidět šíři tvých dobrodiní, délku tvých příslibů, výšku tvé důstojnosti, hloubku tvých soudů.

269
PŘIJĎ KRÁLOVSTVÍ TVÉ: abys v nás vládl svou milostí a přivedl nás do svého království, kde na tebe budeme patřit bez závoje, dokonale tě milovat, spojeni s tebou ve štěstí, a radovat se s tebou
bez konce.

270
BUĎ VŮLE TVÁ JAKO V NEBI TAK I NA ZEMI: abychom tě milovali celým srdcem – když na tebe budeme stále myslit; celou duší – když po tobě budeme stále toužit; celou myslí – když k tobě budeme řídit všechny své úmysly a ve všem budeme hledat tvou čest; a celou svou silou – když dáme všechnu svou energii a schopnosti duše i těla do služby tvé lásce a nikam jinam; a abychom milovali svého bližního jako sami sebe – když strhneme všechny, jak jen jsme schopni, ke tvé lásce, a když se budeme radovat z dobra druhých jako z vlastního, budeme mít účast na jejich utrpení a neublížíme nikomu.

271
CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ: totiž svého milovaného Syna, našeho Pána Ježíše Krista, DEJ NÁM DNES: abychom si připomínali, uctívali, a chápali lásku, kterou k nám choval, a všechno to, co pro nás mluvil, vykonal a vytrpěl.

272
A ODPUSŤ NÁM NAŠE VINY: pro své nevýslovné milosrdenství, pro nesmírné utrpení svého Syna a na přímluvu a pro zásluhy nejsvětější Panny Marie a všech tvých svatých.

273
JAKO I MY ODPOUŠTÍME NAŠIM VINÍKŮM: a protože nedokážeme odpustit úplně, nauč nás, Pane, odpouštět zcela, abychom pro tvou lásku dokázali opravdu milovat své nepřátele a zbožně se za ně modlit, abychom nikomu neodpláceli zlým za zlé a snažili se pro tebe pomáhat všem.

274
A NEUVEĎ NÁS V POKUŠENÍ: ani skryté, ani viditelné, ani náhlé, ani neustávající.

275
ALE ZBAV NÁS OD ZLÉHO: minulého, přítomného i budoucího. AMEN.

SLÁVA OTCI…

MODLITBA PŘED KŘÍŽEM A »ABSORBEAT«

V San Damiano v hodině obrácení začátkem roku 1206, je nejstarším spisem svatého Františka.

276
Nejvyšší, slavný Bože,
osvěť temnotu mého srdce
a dej mi pravou víru,
pevnou naději,
dokonalou lásku,
hlubokou pokoru,
rozum a poznání,
abych plnil tvé pravé a svaté nařízení. Amen.

277
Ať uchvátí, prosím, Pane,
ohnivá a sladká moc tvé lásky mou duši
skrze všechno, co je zde pod nebem,
abych zemřel láskou k tvé lásce,
jako tys zemřel z lásky k mé lásce.

O PRAVÉ A DOKONALÉ RADOSTI

278
Jednoho dne blažený František, když dlel u Panny Marie Andělské, zavolal bratra Lva a řekl mu: »Bratře Lve, piš!« Ten odpověděl: »Ano, jsem připraven.« »Napiš,« řekl, »co je pravá radost.«

»Přijde posel a řekne, že všichni pařížští Mistři vstoupili do řádu; napiš, že to není pravá radost. A také, že vstoupili do řádu všichni zaalpští preláti, arcibiskupové a biskupové, a nejen to, dokonce i francouzský král a anglický král; napiš, že to není pravá radost. A když tě ještě dostihne zpráva, že moji bratři šli mezi nevěřící a všechny je obrátili na víru, anebo že já jsem dostal od Boha takovou milost, že uzdravuji nemocné a dělám mnoho zázraků; nuže, já ti říkám, ani v tom není pravá radost.«

»Ale co je tedy pravá radost?«

»Hleď, vracím se z Perugie o půlnoci, dorazím sem, je deštivá zima a tak drsná, že se na lemu hábitu dělají ledové rampouchy, které mi neustále vrážejí do nohou, takže mi krvácejí jako z ran. A já v tom blátě, zimě a ledu dojdu k fortně, dlouho klepu a volám, až přijde bratr a ptá se: „Kdo jsi?“ Já odpovím: „Bratr František.“ A on řekne: „Jdi pryč, v tuhle hodinu se nepřichází, nepustím tě.“ A když prosím dál, on odpoví: „Jdi pryč, ty jsi nějaký prosťáček a nevzdělanec, jaký sem nikdy nesmí přijít; my jsme tu přece nějací a tebe nepotřebujeme.“ A já pořád stojím před fortnou a říkám: „Pro lásku Boží, pusťte mne dovnitř jen na tuto noc.“ A on odpoví: „To neudělám. Jdi ke křižovníkům a pros tam.“

Nuže: budu-li trpělivý a nerozčílím se – říkám ti, že v tom je pravá radost a v tom je pravá ctnost a spása duše.«

HODINKY O UTRPENÍ PÁNĚ

Tyto hodinky sv. František – neznámo kdy – »složil ke cti a na památku a k chvále« trpícího Krista. Podle Františkova zvyku se připojovaly k liturgickým hodinkám společným pro všechny kleriky a obsahovaly pro každou hodinku recitaci antifony »Svatá Panno Maria« a jednoho žalmu. Z 15 žalmů, z nichž jsou složeny, jen dva si vypůjčil celé ze žaltáře. Zbývajících 13 světec vypracoval z veršů nejrůznějších žalmů, prokládaných úryvky z ostatních knih Písma a z liturgie vůbec. Výběr, pořízený pravděpodobně za spolupráce bratra Lva nebo některého jiného klerika, prozrazuje Františkův živý vztah k utrpení Páně a současně dobrou znalost římského breviáře.

279
»Začínají žalmy, které náš svatý Otec František složil ke cti a na památku a k chvále utrpení Páně. A začínají doplňkem na Zelený čtvrtek, to jest v tu smutnou noc, kdy byl náš Pán Ježíš Kristus zrazen a zajat. A připomínám, že blažený František recitoval tyto hodinky takto: Nejdříve říkal modlitbu, kterou nás naučil náš Pán a Učitel: Nejsvětější Otče náš atd. spolu s chválami: Svatý, svatý, svatý. Když skončil chvály a modlitbu, začal antifonu: Svatá Panno Maria. Nejdříve říkal žalmy z mariánských hodinek, potom říkal další žalmy, které si vybral, a po všech těchto žalmech recitoval žalmy o utrpení. Když skončil žalm, říkal antifonu: Svatá Panno Maria. Touto antifonou hodinky končily.«

I. KOMPLETÁŘ

280
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm: Bože, sečetl jsi všechny mé strasti *
slzy mé všechny sis do měchu slil (56/55,9).

Odpůrci na mě číhají (71/70,10) *
zlým za dobré mi odplatili, nenávistí za mou lásku (109/108,5).

Za mou lásku na mne žalovali * já jsem se však modlil (109/108,4).

Otče svatý, Pane nebe a země, nevzdaluj se mi *
když se blíží muka a nikde nikdo,
aby pomohl (Jan 17,11; Mt 11,25; Žl 22/21,12).

Stáhnou se zpátky mí nepřátelé, kdykoli zavolám na pomoc tebe *
vždyť přece vím, že se mnou je Bůh (56/55,10).

Všichni moji přátelé a druzi mému neštěstí se vyhýbají (38/37,12) *
učinils, že všichni si mě hnusí,
uvězněn jsem, ven se nedostanu (88/87,9).

Ty, Pane, však mi nebuď vzdálen *
ty mi přijď na pomoc, má sílo (22/21,20)!

Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má (38/37,23)!

Sláva.

281
Antifona:
Svatá Panno Maria, nenarodila se na světě tobě rovná mezi
ženami, dcero a služebnice nejvyššího Krále, nebeského Otce,

Matko našeho nejsvětějšího Pána Ježíše Krista, nevěsto Ducha svatého * pros za nás se svatým archandělem Michaelem a všemi nebeskými zástupy i všemi svatými u svého nejsvětějšího milovaného Syna, našeho Pána a Mistra.

Sláva Otci i Synu i Duchu svatému jako byla na počátku, i nyní i vždycky, a na věky věků. Amen.

282
Připomínám, že tato antifona se recituje každou hodinku; a recituje se jako antifona, krátké čtení, verš a modlitba, i o ranních chválách a o každé hodince. A na konci hodinek blažený František vždy recitoval toto požehnání:

Dobrořečme Bohu, svému Pánu, živému a pravému, vzdávejme mu neustále chválu, slávu, čest a všechno dobré. Amen. Amen. Staň se! Staň se!

RANNÍ CHVÁLY

283
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm: Pane, Bože spásy, volám za dne *
za noci můj křik se k tobě dere (88/87,2).

Dej, ať modlitba má dojde k tobě *
nachyl ucho k mému naříkání (88/87,3).

Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě *
zachraň mě navzdor mým nepřátelům (69/68,19).

Na tebe odkázán jsem od zrození *
jen tys můj Bůh, nevzdaluj se mi (22/21,11-12)!

Ty přece znáš mé ponížení *
před tebou stojí mí protivníci (69/68,20).

Doufal jsem v soucit, ale marně *
v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je (69/68,21).

Bože, pyšní proti mně se spikli, tlupa zhoubců míří na můj život *
na tebe se při tom neohlíží (86/85,14).

Už mě počítají mezi mrtvé * jsem jak ten,
v kom všechny síly zhasly (88/87,5).

Otče svatý, králi můj a Bože (5,3) *
na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má (38/37,23).

PRVNÍ

284
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm (57/56): Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj *
neboť se k tobě utíkám!

Ve stínu tvých křídel hledám útočiště *
až pohroma se přežene.

O pomoc volám k Bohu nejvyššímu *
k Bohu, jenž pro mne činí vše; ať z nebe zasáhne a pomůže mi,
mé úkladníky zahanbí!

Svou milostí a věrností *
on zachraňuje můj život.

Vyrval mě z rukou mých nepřátel *
z přesily mocných nenávistníků (18/17,18).

Oni mým nohám nastražili léčky *
oni mou duši sklíčili.

Přede mnou přímo kopali mi jámu *
až do ní sami upadli.

Je odhodláno moje srdce, Pane,
je odhodláno srdce mé *
zpívat ti chci a v struny hrát.

Vzhůru, má duše! Vzhůru moje harfo *
já jitřenku teď probudím.

Slavit tě budu před národy, Pane *
chválit tě mezi pohany.

Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
a věrnost tvá až do oblak.

Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích *
po celé zemi svou slávu!

DOPOLEDNÍ

285
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm: Smiluj se, Bože, člověk mě deptá *
tísní mě bojovník den co den,
den co den po mně odpůrci šlapou *
mnoho je těch, kdo proti mně brojí (56/55,2-3).

Všichni mí odpůrci v skrytu mě haní *
smýšlejí o mně co nejhůře (41/40,8).

Kdo na mě číhají, spolu se umlouvají (71/70,10) *
pak vyjdou ven a pomlouvají (71/70,7).

Všichni, kdo na mě hledí, se mi smějí *
rty sešklebují, potřásají hlavou (22/21,8).

Já však jsem už jen červ, ani ne člověk *
pro posměch lidem, davu k pohrdání (22/21,7),

pro smích jsem všem svým nepřátelům *
pro blázny sousedům, přátelům pro strach (31/30,12).

Ty, Pane, však mi nebuď vzdálen *
ty mi přijď na pomoc, má sílo (22/21,20).

Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má (38/37,23)!

POLEDNÍ

286
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm: Velikým hlasem k Pánu volám *
o milost nahlas Pána prosím.

Vylévám před ním svoje nářky *
svěřuji se mu se svou bídou.

I když můj duch už ve mně chřadne *
ty přesto znáš mou každou stezku.

Na cestě, po které já kráčím *
tajně mi nastražili léčku.

Pohlédnu vedle sebe vpravo *
není tu, kdo by chtěl mě chránit.

Nikde už nemám útočiště *
nikdo už nedbá na můj život (142/141,2-5).

Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel *
pohana ulpěla na mé tváři.

Odcizil jsem se svým bratřím *
synům mé matky jsem jako cizí.

Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím *
hanoben těmi, kdo hanobí tebe (69/68,8-10).

Nad pádem mým však se s radostí shlukli *
shlukli se proti mně do jednoho,
tlačí se na mne i ti, které neznám *
potupným křikem mě bez dechu štvou (35/34,15).

Víc, než mám na hlavě vlasů *
je těch, kdo mají mě v záští,
silnější nežli mé kosti jsou, kdo mě stíhají křivě:
vrátit mám to, co jsem nevzal (69/68,5).

Silní však jsou moji nepřátelé *
mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,
za dobrotu zlem mi odplácejí *
pasou po mně za to, že chci dobro (38/37,20-21).

Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh (44/43,5) *
na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má (38/37,23).

ODPOLEDNÍ

287
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm: Ó vy všichni, kteří jdete cestou,
pozorujte a vizte *
je-li bolest jako bolest má (Pláč 1,12)!

Smečka zlých psů mě obkličuje *
a oni na mne krutě civí.

Rozdělují si moje šaty *
metají kostky o můj oděv.

Ruce mi proťali i nohy *
všechny své kosti mohu spočíst.

Své chřtány na mě otvírají *
jako lvi krvelačně řvoucí.

Celý se roztékám jako voda *
kosti se ve mně rozpojují,
a moje srdce jako z vosku *
rozpouští se mi uvnitř těla.

Hrdlo už jako střep mám vyschlé *
a jazyk na patro se lepí (22/21,17-19).

Žluč mi kapali do mého jídla *
v žízni mě octem napájeli (69/68,22).

Do prachu smrti jsi mě vrhl (22/21,16) *
rozmnožili bolest toho, koho jsi zranil (69/68,27).

Klidně uléhám a klidně spávám *
klidně vstávám, neboť Pán mě chrání (3,6).

Ty sám jsi mě chopil za pravici,
ty vždycky mě svou radou povedeš *
a nakonec pak do slávy mě přijmeš.

Koho mám kromě tebe na nebi? *

A na zemi nic nežádám než tebe (73/72,23-25).

Ustaňte přece a ve mně uznejte Boha *
jenž stojí nad všemi národy, nad celou zemí (45/46,11).

Duše svých věrných Pán vždy vysvobodí *
nepozná trest, kdo v něho důvěřuje (34/33,23).

Pán přichází soudit zemi *
a zemi soudí spravedlivě (96,95,13).

VEČERNÍ CHVÁLY

288
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm: Tleskejte do dlaní, všechny národy *
vzývejte Boha jásavým hlasem.
neboť je hrozný Pán svrchovaný *
je velekrálem nad celou zemí (47/46,2-3).

Vždyť ty jsi od věků, Pane, mým králem *
jenž skutky spásy na zemi koná (74/73,12).

Raduj se, nebe, a jásej, země *
huč moře se vším, co v tobě se hemží,
výskejte, nivy, se vším, co roste *
zašumte vesele stromy v lesích.

Zpívejte Pánu novou píseň *
zpívejte Pánu, všechny země!

Vždyť Pán je mocný a hoden chvály *
vzbuzuje bázeň nad všechny bohy.

Chvalte Pána, vy kameny a rody,
chvalte Pána pro moc a slávu *
chvalte Pána pro jeho jméno!

Snášejte břímě svých těl a neste jeho kříž *
žijte důsledně dle jeho přikázání (srov. Lk 14,27).

Chvějte se před ním, všechny země *
hlásejte pohanům: Pán je králem (96/95,1-12)!

289
Až potud se říká denně od Zeleného čtvrtku do slavnosti Nanebevstoupení. O slavnosti Nanebevstoupení se připojují tyto verše:

A vstoupil na nebesa * sedí na pravici Boha Otce
všemohoucího (Ef 4,10; Vyznání víry).

Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích *
po celé zemi slávu svou (57/56,7)!

Vězme, že Pán přichází soudit *
přichází soudit spravedlivě (96/95,13).

290
Od Nanebevstoupení do adventu se tento žalm říká denně stejným způsobem, to jest: Tleskejte do dlaní i s uvedenými verši, a na konci žalmu se říká Sláva.

Tyto žalmy se recitují od Zeleného čtvrtku do neděle Zmrtvýchvstání. Rovněž se recitují od oktávy Letnic až do adventu Páně a od oktávy Zjevení Páně až do Zeleného čtvrtku, kromě nedělí a hlavních svátků, kdy se neříkají; v ostatní dny se však říkají vždy.

II. KOMPLETÁŘ BÍLÉ SOBOTY

291
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm 70/69: Kéž se ti, Bože, zlíbí mě vysvobodit *
pospěš mi, Pane, na pomoc!

Ať hanba s potupou padnou konečně na ty *
kdo se mě snaží zahubit.

Ať se stydí a zalezou všichni *
kdo se z mých pohrom radují!

Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni *
kdo o mně říkali: »Dobře mu tak.«

Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
všichni, kdo tebe hledají!

Ať mohou říkat: »Velký je Bůh« *
kdo k tobě volají o pomoc.

Já jsem jen ubohý nuzák * přijď ke mně, Pane!

Ty jsi má pomoc, můj zachránce *
Pane, déle už neotálej!

Tento žalm se recituje denně k doplňku až po oktávu Letnic.

RANNÍ CHVÁLY NEDĚLE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ

292
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm: Zpívejte Pánu novou píseň *
neboť učinil veliké divy (98/97,1).

Posvětila jeho Syna jeho pravice *
posvětilo ho jeho svaté rameno (Jan 10,36; 97,1).

Pán dal poznat dílo své spásy *
před všemi zjevil svou spravedlnost (98/97,2).

Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám *
s písní se modlím k Bohu svého žití (42/41,9).

Toto je den, který učinil Pán *
jásavě se z něho radujme!

Požehnán, kdo vchází jménem Páně *

Pán je Bůh! To on nám dává světlo (118/117,24-27).

Raduj se, nebe, a jásej, země *
huč, moře se vším, co v tobě se hemží,
výskejte, nivy, se vším, co roste *
zašumte vesele, stromy v lesích.

Chvalte Pána, vy kmeny a rody,
chvalte Pána pro moc a slávu *
chvalte Pána pro jeho jméno (96/95,7-12)!

293
Až potud se říká denně od neděle Zmrtvýchvstání až do slavnosti Nanebevstoupení každou hodinku kromě večerních chval, doplňku a první. V noci Nanebevstoupení se připojují tyto verše:

Zpívejte Bohu, všechny říše světa *
jen hrejte na počest a k chvále Pána,
jenž nebem projíždí, tím dávným nebem *

Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem:
»Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
a jeho velká moc až nad oblaky.«

Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni,
Bůh Izraele, dává moc a sílu *
národu svému. Veleben buď Pán! (68/67,33-36).

294
Tento žalm se říká denně od Nanebevstoupení Páně až do oktávy Letnic i s uvedenými verši k ranním chválám, k dopolední, polední a odpolední, a Sláva se říká tam, kde se říká Dobrořečme Bohu, jinde ne. Rovněž se recituje pouze k ranním chválám o nedělích a hlavních svátcích od oktávy Letnic až do Zeleného čtvrtku, protože tento den Pán jedl velikonočního beránka se svými učedníky.

K ranním anebo večerním chválám se může říkat jiný žalm, podle libosti, totiž Chválím tě, Pane (30/29), jak je v žaltáři. A to od neděle Zmrtvýchvstání až do slavnosti Nanebevstoupení, jindy ne.

PRVNÍ

Antifona: Svatá Panno Maria.

Žalm: Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj (viz I. První).

DOPOLEDNÍ, POLEDNÍ, ODPOLEDNÍ

Žalm: Zpívejte (viz Ranní chvály).

VEČERNÍ CHVÁLY

Žalm: Tleskejte do dlaní (viz I. Večerní chvály).

III.

295
Začínají jiné žalmy, které rovněž složil náš svatý Otec František, aby se říkaly (místo uvedených žalmů o utrpení Páně) o nedělích a hlavních svátcích od oktávy Letnic až do adventu, a od oktávy Zjevení Páně až do Zeleného čtvrtku.

KOMPLETÁŘ

Antifona: Svatá Panno Maria.

Žalm 70/69: Kéž se ti, Bože, zlíbí mě vysvobodit (viz II. Kompletář).

RANNÍ CHVÁLY

Antifona: Svatá Panno Maria.

Žalm: Zpívejte (viz II. Ranní chvály).

PRVNÍ

Antifona: Svatá Panno Maria.

Žalm: Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj (viz I. První).

DOPOLEDNÍ

296
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm: Jásejte Bohu všechny země *
zpívejte k slávě jeho jména!

Řekněte Bohu: Jak jsi mocný, skutky tvé moci tak
podivuhodné * že se i nepřítel poklonit musí!

Celý svět ať se ti koří a zpívá *
ať zpívá k poctě tvého jména!

Pojďte a poslyšte, bohabojní *
povím, co Bůh mi dobrého činí (66/65,1-4.16).

K Pánu jsem volal v úzkostech *
k Bohu jsem křičel o záchranu.

Ze svého chrámu slyšel můj hlas *
k jeho uším došel můj nářek (18/17,7).

Národy, chvalte našeho Boha *
a všude šiřte jeho chválu (66/65,8).

V něm všechny kmeny dojdou požehnání *
a všechny národy ho budou slavit.

Buď požehnaný Pán, Bůh Izraele *
jenž jediný ty všechny divy koná;
bud’ požehnáno jeho slavné jméno *
zem plna jeho slávy! Amen. Amen (72/71,17-19).

POLEDNÍ

297
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm: Kéž Pán tě vyslyší ve dnech sklíčenosti *
ochraň tě jméno Boha Jákobova!

Kéž ti svou pomoc pošle ze svatyně *
kéž ti svou podporu dá ze Siónu!

Kéž na tvé oběti se rozpomene *
kéž ve tvé žertvě najde zalíbení!

Kéž dá ti, po čem tvoje srdce touží *
kéž vyplní tvůj každý dobrý záměr!

A budeme jásat nad pomocí Páně a oslavovat jméno svého Boha *
jenom ať Pán tvé všechny prosby splní!

Teď vím, že Pán nám poslal svého
Syna Ježíše Krista (20/19,1-7; srov. Jan 4,25) *
svět bude soudit spravedlivě.

Pán bude útočištěm slabých *
útulkem jejich v době bídy.

A budou v tebe důvěřovat *
ti, kdo se znají k tvému jménu (9,9-11).

Já však budu zpívat na tvou moc jen chvály *
neboť tys můj hrad, jsi útočiště v nouzi.

Ty jsi moje síla, jenom tobě zpívám *
Pane, tys můj hrad, můj milosrdný Bůh (59/58,17-18).

ODPOLEDNÍ

298
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm: K tobě se, Pane, utíkám * nenech mě navždy v zahanbení!

Podle své spravedlnosti vyprosť mě z bídy,
vysvoboď mě * popřej mi sluch a zachraň mne!

Buď mojí skálou ochrannou, mně na pomoc buď pevným hradem * vždyť ty jsi má skála, jsi můj hrad!

Ty, Pane, jsi má naděje *
od mládí doufám v tebe, Pane!

Chráníš mě od matčina klína *
tebe jsem vzýval v každý čas!

Ústa mám stále plná chval *
po celý den k tvé slávě zpívám (71/70,1-8).

Vyslyš mě, Pane, ve své slitovné lásce *
shlédni ke mně ve svém milosrdenství!

Neukrývej se před služebníkem *
Vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě (69/68,17-18)!

Blahořečen budiž Pán, má skála (144/143,1) *
neboť tys můj hrad, jsi útočiště v nouzi.

Ty jsi moje síla, jenom tobě zpívám *
Pane, tys můj hrad, můj milosrdný Bůh (59/58,17-18).

VEČERNÍ CHVÁLY

Antifona: Svatá Panno Maria.

Žalm: Tleskejte do dlaní (viz I. Večerní chvály).

IV.

299
Začínají jiné žalmy, i ty složil náš svatý Otec František, aby se recitovaly místo předchozích žalmů o Utrpení Páně od adventu Páně až do svatvečera Narození Páně.

KOMPLETÁŘ

300
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm 13/12: Jak dlouho, Pane, chceš na mne navždy zapomínat? *

Jak dlouho ještě chceš mi ukrývat svou tvář?

Jak dlouho ještě mám se v hloubi duše trápit,
jak dlouho den co den se hořem v srdci hrýzt *
jak dlouho nepřítel se nade mnou má pyšnit?

Shlédni sem, slyš mě, vyslyš, Pane Bože můj *
oči mé rozjasni, ať neusnu až k smrti!

Ať nesmí trýznitel se chlubit: »Už ho mám!« *

Ať nezajásají odpůrci nad mým pádem!

Vždyť já se spoléhám jen na tvé slitování!

A nad tvou pomocí mé srdce zaplesá *
za všechno dobro pak já Pánu chvály vzdám.

RANNÍ CHVÁLY

301
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm: Velebím tě, nejsvětější Otče, Pane nebe a země *
tys mě potěšil (Mt 11,25).

Tys můj Bůh a Spasitel * doufat mohu bez obavy (Iz 12,1-2).

Pán je má síla, je má statečnost *
a on se také stal mou záchranou (118/117,14).

Tvá pravice, Hospodine, ukazuje svou moc a sílu *
tvá pravice, Hospodine, drtí nepřátele (Ex 15,6-7).

Těšte se, pokorní, z toho *
kdo hledá Boha, ten sílí!

Chval ho nebe i země * moře a vše, co v něm žije!

Neboť Bůh zachová Sión, zbuduje judská města *
budou v nich žít a sídlit
potomci těch, kdo mu slouží; kdo jeho jméno ctí s láskou *
najdou v ní navždy svůj domov (69/68,33-37).

PRVNÍ

Antifona: Svatá Panno Maria.

Žalm: Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj (viz I. První).

DOPOLEDNÍ

Antifona: Svatá Panno Maria.

Žalm: Jásejte Bohu (viz III. Dopolední).

POLEDNÍ

Antifona: Svatá Panno Maria.

Žalm: Kéž Pán tě vyslyší (viz III. Polední).

ODPOLEDNÍ

Antifona: Svatá Panno Maria.

Žalm: K tobě se, Pane, utíkám (viz III. Odpolední).

VEČERNÍ CHVÁLY

Antifona: Svatá Panno Maria.

Žalm: Tleskejte do dlaní (viz I. Večerní chvály).

302
Pozor, žalm se nerecituje celý, ale jen k verši: »Chvějte se před ním.« Verš »Snášejte břímě« se ještě říká celý, po tomto verši se říká Gloria. A tak se recitují večerní chvály denně od adventu až do svatvečera Vánoc.

V.
VEČERNÍ CHVÁLY VÁNOC

303
Antifona:
Svatá Panno Maria.

Žalm: Zpívejte Pánu, síle naší *
vzývejte Boha jásavým hlasem (81/80,2; 47/46,2),
neboť je hrozný Pán svrchovaný *
je velekrálem nad celou zemí (47/46,3).

Vždyť Pán, náš Král od věků,
poslal z výsosti svého milovaného Syna *
narodil se z panny Marie (74/73,12; srov. Jan 4,25; Vyznání víry).

On pak ať mě vzývá, říká: »Tys můj otec *
jenom tys můj Bůh a skála spásy mé.

Za to mu dám práva prvorozenectví *
učiním ho prvním mezi vladaři« (89/88,27-28).

Za Pánem ve dne vzhlížím, v noci milost čekám *
s písní se modlím k Bohu svého žití (42/41,9).

Toto je den, který učinil Pán *
jásavě se z něho radujme (118/117,24).

Hle, dítě se nám narodilo, syn je nám dán *
při cestě byl položen do jeslí,
protože se pro ně nenašlo místo pod střechou (Iz 9,6; Lk 2,7).

Sláva na výsostech Bohu *
a na zemi pokoj lidem,
v kterých má zalíbení (Lk 2,14).

Raduj se, nebe, a jásej, země *
huč, moře se vším, co v tobě se hemží,
výskejte, nivy se vším, co roste *
zašumte vesele, stromy v lesích.

Zpívejte Pánu novou píseň * zpívejte Pánu, všechny země.

Vždyť Pán je mocný a hoden chvály *
vzbuzuje bázeň nad všechny bohy.

Chvalte Pána, vy kmeny a rody *
chvalte Pána pro moc a slávu (96/95,11-12.1.4.7).

Přinášejte sami sebe v oběť živou a neste jeho
svatý kříž (Řím 12,1; Lk 14,27) *
a žijte až do konce podle jeho svatých přikázání.

Tento žalm se recituje v každé hodince od Vánoc až do oktávy Zjevení Páně.

OKRUŽNÍ LIST BRATRA ELIÁŠE (1226)

Protkán biblickými citáty a narážkami a složen podle pravidel a schématu listů své doby, je tento list bratra Eliáše nejen prvým dokladem o Františkových stigmatech, ale předznamenává i nesčetné následující oslavy »františkánské noviny« obecně a Chudičkého zvláště, který jako »druhý Kristus« se zjevil »ukřižovaný«.

List byl napsán a odeslán v prvých dnech po Františkově smrti 3. října 1226.

Originál listu zaslaný Řehořovi z Neapole, provinčnímu ministrovi Francie ve Valenciennes v severní Francii, se nezachoval, jeho text však byl převzat do »Zrcadla života bl. Františka a jeho druhů« vydaného tiskem 1620. Vzhledem ke své povaze mohl být list dobře rozšířen po všech provinciích řádu; z mnoha opisů, které zřejmě byly pořízeny, se však do doby vydání »Zrcadla« zachoval jen onen jediný.

304
Okružní list bratra Eliáše všem provinciím řádu o smrti sv. Františka (1226)

305
1. Bratru Jiřímu, v Kristu nejdražšímu bratru, ministrovi francouzské provincie a všem ostatním bratřím posílá pozdrav bratr Eliáš, hříšník.

306
2. Dříve než jsem začal psát, lítost mi naplnila srdce i mysl. Má bolest je jako záplava vod, protože se mně i vám stalo to, čeho jsem se bál, a na mne i na vás dolehlo to, čeho jsem se děsil.

Ten, který byl naší útěchou, odešel daleko. Ten, který nás nosil v náručí jako beránky, odebral se do dalekého kraje. Ten, který nás učil cestě života a poslušnosti jako Jákob. Ten, který Božímu lidu odevzdal úmluvu pokoje, protože byl milován Bohem i lidmi, byl uveden do nejjasnějšího nebe.

Kvůli němu bychom se měli těšit a radovat. Pro nás však zůstává jen žal, protože jsme zůstali bez něho, obklopeni temnotou a přikryti stínem smrti.

Je-li tato ztráta nenahraditelná pro všechny, je zvlášť těžká pro mne: zanechal mne uprostřed tmy, zavaleného těžkými úkoly a drceného bědami. Proto vás zapřísahám: plačte se mnou, bratři, protože mne zármutek dusí a pláči za vás za všechny. Zůstali jsme sirotky, jsme bez Otce, opustilo nás světlo našich očí.

307
3. František byl opravdu světlem, bratrem a otcem – nejen nám, kteří jsme žili týmž způsobem života, ale i těm, kteří byli daleko. Byl světlem, rozžatým Světlem pravým, které osvěcuje všechny, kdo jsou v temnotách a ve stínu smrti, a řídí jejich kroky na cestu pokoje. Byl jasným poledním světlem. V jeho srdci zářilo nebeské světlo a z jeho vůle vykřesalo plameny lásky. Tak žhavý hlásal Boží království, obracel srdce otců k dětem, pošetilé k rozvážnosti spravedlivých a po celém světě připravoval Pánu nový lid. Jeho jméno je slavné na celém okrsku zemském a vesmír je pln údivu nad jeho podivuhodnými skutky.

308
4. Proto, moji synové a bratři, neoddávejte se přílišnému zármutku! Bůh, Otec sirotků, nechť vás potěší svou svatou útěchou… A jestli pláčete, bratři moji, plačte kvůli sobě, a ne kvůli němu. Vždyť zatímco my jsme ve smrti, on už přešel ze smrti do života. I proto se radujte, že nám, svým dětem, jako druhý Jákob – dříve než odešel – požehnal a odpustil vše, čím jsme se proti němu provinili myšlenkou či skutkem.

309
5. Také vám oznamuji velikou radost: neobyčejný zázrak. O podobném svět neslyšel, leč u Božího Syna, Krista Pána.

Nějaký čas před smrtí ukázal se našemu bratru a Otci Ukřižovaný a vtiskl mu do těla pět znamení, která jsou skutečnými Kristovými stigmaty. Jeho ruce i nohy byly na obou stranách jakoby od hřebů probodnuty a na ranách měl jakoby černé hlavičky hřebů. Bok měl probodený kopím a často z něho tekla krev.

310
6. Dokud žil, vypadal docela obyčejně a jeho tvář nebyla nikterak krásná. Snad jediný úd neměl docela zdravý. Údy, při smrti strnulé, po smrti povolily, staly se ohebnými a pružnými. Tvář se stala též krásnou, zářila podivuhodným jasem a potěšovala ty, kteří ho viděli.

311
7. Bratři, velebte proto Boha na nebesích, že k nám ve svém milosrdenství sestoupil. Střežte vzpomínku na našeho Otce a bratra Františka ke chvále a slávě toho, který ho učinil velikým mezi pozemšťany a oslavil ho mezi anděly. Přimlouvejte se za něho – jak nás před svou smrtí žádal. A proste ho, aby i nám Bůh popřál účast s ním na jeho svaté milosti. Amen.

312
8. Náš Otec a bratr František se vrátil k Pánu v první noční hodinu 4. října, v neděli. Jako nad Mojžíšem a Áronem plačte, bratři, bez zábran, protože jsme bez útěchy tak velikého Otce.

313
9. Při pláči však sdílejme Františkovu radost. Jako dobří synové prožívejme jeho oslavu – on nezemřel, vzdálil se za velkým nebeským obchodem, odebral se s měšcem hřiven a vrátí se do domu za úplňku.

Jeho ztrátu však oplakávejme. Žil mezi námi jako Áron, obohacoval nás věcmi novými i starými a těšil nás v každém našem soužení. Byl nám vzat – a zůstali jsme sirotky bez Otce. Je však psáno: »Padl-li jsi do běd jako sirotek, podepřu tě.«

Proste proto, nejmilejší bratři, bez ustání, je-li zborcena malá nádoba hlíny v údolí Adamových synů, aby Pán, veliký Hrnčíř, vytvořil z ní jinou, která by stála v čele naší rodiny a předcházela nás v bojích jako pravý Makkabejský.

314
10. Protože není marné prosit za mrtvé, proste za něj Pána: každý kněz ať slouží tři mše svaté, každý klerik ať se pomodlí žaltář a každý bratr, který není knězem, ať se pomodlí pětkrát Otčenáš. Klerici ať společně konají slavnostní bdění. Amen.

Facebooktwittergoogle_plusmail