Rozhovor s celosvětovou koordinátorkou františkánské mládeže

Rozhovor s celosvětovou koordinátorkou františkánské mládeže

Červenec 20, 2016
Františkáni
No Comments

Do třetího řádu sv. Františka vstoupila v bosenském Mostaru v 19 letech. Nyní má na starost františkánskou mládež na celém světě. S Andreou Odakovou, která se tento rok na Velehradě zúčastnila terciářských exercicií s P. Eliasem Vellou, hovořila Lenka Fojtíková.

Můžete našim čtenářům prozradit, odkud pocházíte?

Z vesničky Donji Veliki Ogradenik v Bosně a Hercegovině, která se nachází pět kilometrů od Medžugorje.

V kolika letech a proč jste vstoupila do třetího řádu svatého Františka?

Do třetího řádu svatého Františka jsem vstoupila v roce 2009. První sliby jsem měla za studia na fakultě Vysoké školy potravinářské v Mostaru. V roce 2013 jsem potom složila věčné sliby. A proč? Jedenáct let jsem byla ve františkánské mládeži, což je ustanovená skupina v rámci františkánské rodiny. Mládež má svá pravidla. Když jsem přišla do Mostaru, toužila jsem po něčem víc. Našla jsem františkánský sekulární řád, což pro mne bylo snadné. V jednom momentě už mi pouze františkánská mládež nestačila. Člověk roste a potřebuje jít dál.

Kdy jste byla zvolena do celosvětové rady?

Byla jsem vybrána, abych byla pro františkánskou mládež v předsednictvu mezinárodní rady. Do této služby jsem byla zvolena při generální mezinárodní kapitule v Asissi v roce 2014.

Jste tam nejmladší?

Ano.

Co je ve vaší pozici hlavním úkolem?

Jsem zodpovědná za všechna společenství františkánské mládeže na celém světě.

Kolik je dnes mezi mládeží členů?

Přesné číslo není známé, ale v šestnácti zemích je to okolo čtyřiceti až pětačtyřiceti tisíc členů.

Máte nějaký plán, čeho byste chtěla v této pozici dosáhnout?

Pro mne je zatím vše nové. Když jsem najednou na mezinárodní úrovni, tak se nejdříve musím se všemi seznámit a zorientovat se. Přála bych si, abychom byli všichni více sjednoceni. Jsme různí, ale v určitých věcech je třeba, abychom se skutečně sjednotili a stmelili. Není to tak nepřekonatelné, protože máme stejné dokumenty a pravidla. To všechno máme, to je dané, ale nyní je třeba, abychom se více poznali a byli si blíž lidsky a tvořili jsme jednotu. V jednotě můžeme být různí, protože každý jsme z jiné země, kde jsou rozličné kultury.

Je to těžké?

Ano. Někdy opravdu je. Každá národní fraternita je jiná. Naštěstí v tom nejsem sama. Mám šest poradců a každý má na světě určité území, za které zodpovídá a to má na starosti. Což je velmi důležité. Máme také mezinárodního duchovního asistenta: Otce Amanda Trujilla-Cana z Mexika.

Mají mladí lidé zájem vstoupit do sekulárního františkánského řádu?

Teď zájem velký není. Vnímám to tak, že má náš třetí řád hodně starších a přestárlých členů. Musíme mladé zaujmout.

Jak?

Snažíme se všechna národní společenství vybídnout, aby byl všude v třetím řádu animátor, který bude oslovovat mladé lidi, a tak se rodilo něco nového. Cílem je, aby se každý sekulární františkán sdílel s někým z mládeže a povzbuzoval je. Ukázal jim jasně, že sekulární řád není o starých lidech, ale o charismatu svatého Františka. Neméně důležité tak je sdělit mladým lidem na národní úrovni, že jsme jedno a jde nám o jedno. A tím je prožívání jedné a téže spirituality sv. Františka. Mezinárodní rada právě vydala pět dokumentů. Nyní je třeba, abychom si to přeložili, prorozjímali a vzali za své v jednotlivých zemích.

Je rozdíl mezi Evropou, Afrikou a jižní Amerikou?

Nejvíce mladých lidí a fraternit je v Argentině, ale jedná se o lidi, kteří přišli z Evropy. Je to různé. Rozhodující je skutečnost, kde působí františkánští kněží, tak tam je také více mládeže. Hodně jich máme také v Africe, ale neznáme bohužel přesné číslo.

Máte funkci v mezinárodní radě placenou?

Ne. Je to dobrovolná služba.

Co byste chtěla dělat jako hlavní zaměstnání, které by vás živilo?

Chtěla bych si doplnit ještě vzdělání a potom učit na fakultě. Mohlo by se mně to podařit do tří až čtyř let.

Českou republiku jste letos navštívila poprvé?

Ne. V minulosti jsem už za studií byla v Praze.

Na Velehradě se vám líbilo?

Před odjezdem jsem si hledala toto místo na internetu a říkala jsem si, kam to jedu (smích). Dnes ale mohu říct, že je to malé místo, ale velmi pěkné. Moc se mi tady líbilo. Těšila jsem se z pobytu na tomto místě.

Znala jste otce Eliase Vellu, než jste sem jela?

Ne. Poznala jsem ho až tady.

Dotklo se vás něco z jeho vyučování?

Jeho vyučování se mi velmi líbí. Mluví velmi jednoduše, ale přitom dokáže vystihnout jádro a hloubku daného tématu. Velmi se mne dotklo všechno okolo vnitřního uzdravení, protože jsem o těchto věcech nic nevěděla. V naší zemi se o tom příliš nemluví. Tyto přednášky mne doopravdy zaujaly. Ve všem, co bylo řečeno, jsem se našla.

Nelitujete tedy, že jste sem přijela?

To v žádném případě.

Co vás čeká v nejbližší době?

Nyní budeme mít mezinárodní setkání františkánské mládeže. Uskuteční se v Krakově v Polsku a bude součástí celosvětového setkání mládeže s papežem Františkem. Nabízí se nám tak úžasná zkušenost sdílení se s rozdílnými kulturami zemí a prožití vzájemné jednoty.

(rozhovor vedla Lenka Fojtíková, překlad Hana Brigita Reichsfeld; vyšlo ve Zpravodaji Národního bratrského společenství SFŘ 3/2016)

Co je to třetí řád (dnes nazývaný Sekulární františkánský řád)?  Jako syn bohatého obchodníka se sv. František z Assisi rozhodl žít v úplné chudobě. Brzy se k němu přidalo několik následovníků. Tak vzniklo první františkánské společenství. Pro lidi, kteří chtěli žít podle Františkových ideálů uprostřed světa, založil tzv. třetí řád, dnes nazývaný Sekulární františkánský řád. Podle Františkova příkladu je formou jejich života naplňování konkrétního poslání - v manželství, v rodině, v práci, ve škole... Podporou k tomu jsou pravidelná setkání ve společenství. K členům třetího řádu patřili papež Jan XXIII., kardinál František Tomášek nebo fyzik Jiří Mrázek. Patronkou je sv. Alžběta Uherská. Více na www.sfr.cz.
image_print
Facebooktwittergoogle_plusmail

Napište komentář