Relikviáře, obraz

Relikviář pro ostatky Čtrnácti pražských mučedníků vznikl v truhlářské dílně Chmela-Řípa v Petrovicích na Havlíčkobrodsku. Relikviář navrhla Martina Portyková. Vychází z tradice takzvaných domečkových relikviářů, avšak jeho ztvárnění je současné.

Relikviář byl vyrobený kompletně z masívu dubu. Pro výrobu byla použita stará technologie – spojování v rozích takzvanými ozuby. Rozměry má asi metr na délku, osmdesát centimetrů na výšku a široký je padesát centimetrů. Dubová schránka je ozdobena bronzovým nápisem a reliéfy. Jeden z reliéfů je čtrnácticípá hvězda, kdy počet paprsků odkazuje k počtu zabitých bratří. Na druhém reliéfu je motiv Madony s dítětem, který vychází z mozaiky umístěné na západním průčelí kostela Panny Marie Sněžné.

Uvnitř dubové schránky je umístěna olověná schránka, do které byly uloženy ostatky.

Relikviář je vyroben tři sta let starého dubu. Tři století staré dubové dřevo se truhlářům pod ruku nedostane každý den. Materiál, ze kterého byl relikviář vyrobení, je v podstatě stejně starý jako ostatky, které jsou do něj uloženy.

Koupit staletý dub se truhlářské firmě poštěstilo před pár lety. Rostl v hlubokém příkrém údolí, v lese nedaleko Petrovic. Dub chtěli skácet už před více než sto lety, tenkrát by ho ale z údolí nedostali. A tak dub mohl růst dalších sto let. Až se současnou technikou bylo možné těžké dřevo z hlubokého údolí po skácení stromu dostat. Kmen se musel nařezat na třímetrové kusy, jeden měl váhu přes tři tuny.

V té době ale ještě v truhlářství netušili, na co tak vzácné dřevo použijí. Náhoda tomu chtěla, že skladování netrvalo dlouho a přišla zajímavá zakázka. Celkově výroba asi metr dlouhé, půl metru široké a 80 centimetrů vysoké dubové schránky na vzácné pozůstatky trvala asi tři týdny a podíleli se na ní dva lidé.

Přenosný relikviář

Přenosný relikviář slouží pro bohoslužby v klášteře a kostele Panny Marie Sněžné. Základem jeho konceptu je čtrnácticípá hvězda z ciboušovského jaspisu, jejímž středem je kruhová rozeta z českých granátů. Jednotlivé ostatky jsou překryty čočkami z horského křišťálu. Nosná konstrukce je z pozlacené mosazi.
Autorkou relikviáře je Mgr. A. Leona Matějková SFŘ. Relikviář vznikl na začátku roku 2014 v rekordním čase, díky nadšení a obětavosti všech zúčastněných. Na náročné výrobě se podílelo hned několik profesí. Hlavním dodavatelem byl pasíř pan Ivan Houska, který vyrobil především nosnou konstrukci relikviáře. Kameníkem pan Tomáš Váňa, který vyrobil nejen kameny na dřík a podstavu, ale také připravil drobné stavební kameny, brusičem pan Petr Šťastný, který vybrousil jaspis a horský křišťál, české granáty a stříbrné zlacené křížky vyrobil pan Milan Hejral. Ostatky pak uložila paní restaurátorka Mgr. Marie Foltýnová, PhD.

Důležitou součástí pro postavení relikviáře bylo získání všech jeho materiálů. Ciboušovský jaspis daroval geolog Mgr. Michal Filippi, Ph.D. Diorit na dřík získal architekt Mgr. A. Jiří Jindřich. Konzultantem a dárcem několika stavebních kamenů byl geolog a filisof pan RNDr. Václav Cílek, CSc. A mnoho dalších lidí v Čechách i po celé Evropě.

Celý projekt realizace zajišťovali tři lidé – autorka Leona Matějková, P. Petr Regalát Beneš Th.D. OFM, P. Eliáš Tomáš Paseka OFM – tito lidé připravovali nejenom posloupnost a návaznost všech prací, ale i získání materiálů a další produkci.

Beatifikační obraz

Autorem beatifikačního obrazu Čtrnácti pražských mučedníků je Tomáš Císařovský.

Další zobrazení pražských můčedníků si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Pamětní medaile

K příležitosti blahořečení Čtrnácti pražských mučedníků bylo vyraženo 250 stříbrných a 50 tombakových medailí, jejichž autorkou je doc. Milada Othová.

V prodeji bylo pouze 150 stříbrných medailí, ostatní jsou určeny jako dar pro Sv. Otce, kardinála Amata a další významné osobnosti. Cena stříbrné medaile byla 3000 Kč. Prodávají se v plastovém pouzdru s autentikou. Autentiku je možné si přečíst na medaili určené pro věnování významným osobnostem.

Tombakové medaile se prodávaly po blahořečení za 400 Kč. K disposici bylo všech 50 kusů.