Řehole pro poustevny



Tato pravidla jsou cenným svědectvím o nejstarších dobách života Františka s jeho bratřími a o kontemplativním životě v poustevnách, jako nedílné složce františkánského života.

PRAVIDLA PRO ŽIVOT BRATŘÍ V POUSTEVNÁCH Z LET 1217, 1221

136
Ti bratři, kteří chtějí vést řeholní život v poustevnách, ať jsou tři nebo nejvýš čtyři. Dva z nich ať jsou matkami a mají dva nebo nejméně jednoho jako syna. První dva, kteří jsou matkami, ať žijí životem Marty, druzí dva synové život Marie Magdalény,

137
a ať mají jednu poustevnu a v ní každý svou celu, ve které by se modlil a spal. Vždy ať se modlí doplněk hned po západu slunce a snaží se zachovávat mlčení; ať se modlí své hodinky a vstávají k jitřní a »hledají především Boží království a jeho spravedlnost« (Mt 6,33). První hodinku ať se modlí v příslušnou dobu, po třetí mohou přerušit mlčení a jít ke svým matkám, mluvit s nimi a pokud chtějí, vyprosit si od nich almužnu pro lásku Pána Boha jako nepatrní chudáci; potom ať se modlí šestou a devátou a v patřičnou dobu večerní chvály.

Ať nikomu nedovolují vstoupit do poustevny, ve které žijí, a nikdo ať tam nejí. Ti bratři, kteří jsou matkami, ať se snaží zůstat odloučeni ode všech lidí a pod poslušností vůči svému ministrovi ať chrání své syny před každým, aby s nimi nikdo nemohl mluvit. A synové sami ať nemluví s nikým jiným než jen se svými matkami a se svým ministrem a kustodem, když se mu zalíbí navštívit je s Božím požehnáním.

138
Synové pak ať po čase převezmou úlohu matek, aby se po vzájemné dohodě vystřídali. Ať se snaží bedlivě a horlivě zachovávat všechno, co tu bylo řečeno.

Facebooktwittergoogle_plusmail