Ve středu 29. listopadu 2023 si františkánská rodina po celém světě připomíná 800 let od schválení řehole. V bazilice sv. Jana Lateránského v Římě, při které v té době sídlil papež Honorius III., proběhne oslava za přítomnosti generálních ministrů Františkánské rodiny. Slavnost bude od 15 hodin živě přenášená (video níže).
U této příležitosti přikládáme část rozhovoru s bratrem Cesarem Vaianim OFM, generálním definitorem a členem Komise františkánské rodiny pro 800. výročí.
Bratře Cesare, řehole byla schválena 29. listopadu 1223. Co říká po 800 letech dnešním františkánům na celém světě?
Smyslem výročí, zvláště pro nás bratry, kteří jsme stále odhodláni žít podle této řehole, je znovu objevit to, co je velmi stručně řečeno na začátku: Řehole a život Menších bratří je toto: zachovávat svaté evangelium našeho Pána Ježíše Krista, žít v poslušnosti, bez ničeho vlastního a v čistotě. V závěru pak řehole navazuje na toto centrální postavení evangelia a uvádí, že chceme být vždy pokorní a podřízení u nohou Církve svaté, abychom zachovávali svaté evangelium, jak jsme slíbili. Intuice, že řehole je uváděním evangelia do praxe, považuji pro nás františkány za nejdůležitější smysl výročí.
Cesta, která Františka dovedla k řeholi, se neobešla bez vnitřního napětí uvnitř bratrského společenství. Můžete nám o tom něco říci?
Potvrzené řeholi předcházela mnohaletá historie, která začala v roce 1209, kdy se František se svými bratry vydal k papeži, aby nechal schválit jeho způsob života: při té příležitosti se mu dostalo pouze ústního, slovního schválení.
Pak byl každý rok tento krátký text, který František přinesl, předložen svatodušní kapitule k revizi shromážděnými bratry, v níž se přidávaly výroky, věty, „nové články“, řekli bychom dnes, výsledek ověřování, které probíhalo na každé kapitule. A tak se z těchto několika prostých slov stalo 24 kapitol, které máme k dispozici v takzvané Nepotvrzené řeholi z roku 1221.
Nevíme, proč tento text nebyl předložen k papežskému schválení: pravděpodobně sama římská kurie dala najevo, že jde o příliš dlouhý text, neobvyklý pro řeholi; pravděpodobně byl vznesen požadavek na kratší a poněkud právničtější text.
František sám byl pověřen vypracováním tohoto nového textu, a to i proto, že nikoho nemohlo napadnout, že by k němu mohl přiložit ruku někdo jiný než on sám. Při této redakci, která probíhala ve Fonte Colombo (provincie Rieti, Itálie), mu podle tradice pomáhal bratr Lev, jeho sekretář v pozdějších letech a přítel, jistý bratr Bonizzo z Boloně, o němž téměř nic nevíme, a jistě také kardiná Hugolín, protože on sám, poté co se stal papežem (Řehoř IX., pozn. red.), to uvedl v bule Quo elongati, kterou napsal několik let po smrti svatého Františka. Probíhaly i další porady, jak o tom vyprávějí životopisné prameny, které rovněž hovoří o sporu bratří ministrů proti Františkovi a jím sepsané Řeholi.
Po všech těchto událostech, které jistě také provázelo jisté napětí, byl v roce 1223 – pravděpodobně o svatodušních svátcích – Františkův text předložen, znovu revidován, schválen kapitulou a předložen římské kurii. Papež jej schválil 29. listopadu 1223.
